medsoft

 

tlacitka tlacitko KOMPLETNÍ SBORNÍK
     
tlacitka tlacitko OBSAH
tlacitka tlacitko PREDIKCE BUDOUCÍCH POČTŮ POJIŠTĚNCŮ VZP ČR – DATA, METODIKA A VÝSLEDKY ČR
Jaromír Běláček
  cz

ANOTACE:
Cílem příspěvku je představit již aplikované metodické koncepty a aktuální výsledky predikce budoucích počtů pojištěnců VZP ČR (podle věku a pohlaví), které by měly být východiskem úvah o budoucí solventnosti a profitabilitě největší zdravotní pojišťovny v ČR i v České republice jako celku...
Více

V rámci nám dostupných datových zdrojů jsme analyzovali časové řady počtů pojištěnců VZP za roky 2002-2017 v každém kvartální období a datové zdroje možných vysvětlujících proměnných. Vzhledem k majoritním podílům VZP na trhu zdravotního pojištění v ČR (ve většině věkových skupin vyšším než 50%) byly do předpovědních modelů zavzaty časové řady počtů obyvatel ČR z demografických projekcí ČSÚ r. 2013.

Klíčová slova: počty zdravotních pojištěnců podle pohlaví a věku, regresní modely extrapolace časových řad, projekce obyvatelstva ČR, přeregistrace pojištěnců, adaptivní řídící procesy

Skrýt

  eng

ABSTRACT:
The aim of this contribution is to introduce the applied methodological concepts and the current results for forecasting the numbers of insured person in VZP insurance company (by age and sex), which should be the base of her future solvency and profitability, and in the Czech Republic as a whole.
More

 

Keywords
number of health insured persons by gender and age, regression models for extrapolation of time series, population projections, new registration of insured, adaptive management processes 

Hide

tlacitka tlacitko ZÁKLADNÍ INFRASTRUKTURA ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ ČR
Jiří Borej
  cz

ANOTACE:
Základní infrastrukturou elektronizace zdravotnictví je myšlen soubor informačních systémů a datových zdrojů, které poskytují centrálně sdílené služby garantované státem. Článek se odkazuje na klíčové procesy ve zdravotnictví, jejichž elektronizace tyto služby vyžaduje a uvádí sadu pravidel, kterými se bude rozvoj centrálně budované infastruktury řídit. Cílem článku je znázornit vzájemnou provázanost infrastrukturních služeb a poukázat na potřebu koordinace při přípravě a tvorbě nových elektronizovaných agend a tomu odpovídajících informačních systémů....
Více

Důraz je kladen na využívání informačních zdrojů resortu zdravotnictví a datové základny České republiky. Infrastruktura elektronického zdravotnictví je sada komponent, které slouží pacientům a účastníkům v systému zdravotnictví, aby mohli v elektronickém světě využívat elektronické služby a usnadnili si tak komunikaci při zajišťování jejich běžných agend, styku s poskytovateli zdravotních služeb a organizacemi spravující jejich zdravotní data. Článek uvádí a akcentuje klíčové komponenty architektury, které jsou základem pro rozvoj elektronizace a vztahuje je prioritám stanovených akčním plánem elektronizace.

Klíčová slova:  

Skrýt

tlacitka tlacitko CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘSKÉHO KNIHOVNÍKA V ČR – VYMEZENÍ OKRUHU KOMPETENCÍ POTŘEBNÝCH PRO VÝKON KNIHOVNICKO-INFORMAČNÍCH ČINNOSTÍ
Helena Bouzková
  cz

ANOTACE:
Příspěvek informuje o Koncepci celoživotního vzdělávání (CŽV) knihovníků v České republice. Tato je součástí Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017–2020. Koncepce CŽV a její naplňování v praxi s možným zavedením systému akreditovaného celoživotního vzdělávání profesionálních knihovníků a informačních specialistů a uplatnění dalších nástrojů – Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací, umožní zvyšovat odbornou úroveň pracovníků lékařských a dalších typů knihoven.
Více

Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, veřejné knihovny, knihovnicko-informační služby, lékařské knihovny, lékařský knihovník, kompetence

Skrýt

tlacitka tlacitko UMĚLÁ INTELIGENCE V MEDICÍNĚ
Jan Hendl
  cz

ANOTACE:
Termín umělá inteligence (AI) je aplikovatelný k široké škále postupů v medicíně, jako jsou robotika, medicínská diagnostika, medicínská statistika a humánní biologie. AI (a robotika) zcela mění prostředí medicíny a zdravotní péče. Vlna inovací transformuje proces klinického rozhodování, monitorování pacientů a péče, mění i přístup zdravotní péče o celou populaci (preventivní péče). Tyto změny také budou měnit role ošetřujícího personálu. Bude se měnit potřebné vzdělání a dovednosti. AI uvolní kliniky pro ostatní typy práce, což jim umožní více se věnovat smysluplné péči o pacienta. Příspěvek upozorňuje na trendy a perspektivy uplatnění umělé inteligence v medicíně.
Více

Klíčová slova: umělá inteligence, robotika, definice, aplikace

Skrýt

tlacitka tlacitko MODELOVÁNÍ EHEALTH PROCESŮ V POMOCÍ HIERARCHICKÝCH STAVOVÝCH AUTOMATŮ (STATECHARTS)
Jiří Kofránek, Jiří Berger, Jiří Polák, Adam Vojtěch
  cz

ANOTACE:
Při návrhu informačních systémů pro eHealth je podstatné dobře popsat strukturu procesů navrhovaných systémů. Modely využívající hierarchické stavové automaty (statecharts) jsou efektivním nástrojem pro jejich dynamický popis a následnou simulaci, která je podkladem interdisciplinárního porozumění mezi architekty informačních systémů, lékaři a tvůrci legislativy. Dobře navržené procesy umožní vyhnout se chybám v navrhované architektuře i nezbytné legislativní podpoře, které se později těžko napravují.
Více

Klíčová slova:  

Skrýt

tlacitka tlacitko MODELOVÁNÍ ACIDOBAZICKÉ ROVNOVÁHY PODLE BILANČNÍHO PRINCIPU
Jiří Kofránek, Filip Ježek
  cz

ANOTACE:
V klinickém hodnocení acidobazické rovnováhy se dnes uplatňují dva přístupy. Tzv. klasický přístup „dánské školy“ Siggaard-Andersena a jeho spoluautorů a tzv. moderní přístup dle Stewarta a Fencla. Bilanční přístup, o kterém jsme hovořili na minulém semináři MEDSOFT, obě teorie propojuje. Pomocí simulačního modelu je možné simulovat různé patogeneze acidobazických poruch a sledovat jejich projevy jak z pohledu klasické, tak i moderní teorie acidobazické rovnováhy....
Více

Klíčová slova: acidobazická rovnováha, bilanční přístup, Dánská škola acidobazické rovnováhy, model, Stewartova teorie

Skrýt

tlacitka tlacitko MODELY CIRKULACE A PŘENOSU KREVNÍCH PLYNŮ PRO LÉKAŘSKOU VÝUKU
Jiří Kofránek, Martin Tribula, Pavol Privitzer
  cz

ANOTACE:
Výukové modely cirkulace a přenosu krevních plynů umožňují názorně demonstrovat dynamické propojení regulačních smyček a jejich projevy při nejrůznějších patogenezích poruch kardiorespiračního systému. Jejich nasazení ve výuce mediků prokázalo jejich vysokou pedagogickou účinnost....
Více

Klíčová slova: simulace, simulátor, výuka, modely, cirkulace, přenos krevních plynů

Skrýt

tlacitka tlacitko VOLNÉ SDÍLENÍ ODBORNÝCH ČLÁNKŮ – SCI-HUB PIRÁTSTVÍ NEBO TREND?
Jiří Kofránek, Richard Papík
  cz

ANOTACE:
Informační technologie zásadně mění dosavadní způsob publikování odborných sdělení i vydavatelské obchodní modely. Prudce se rozšiřuje podíl open-source časopisů. Zároveň vznikají komunity, jejíž členové si vzájemně vyměňují publikované články a obcházejí tak placené časopisecké přístupy. Vznikají také i pirátské komunity, které zásadním způsobem narušují autorská práva vydavatelů – jako např. Sci-Hub, těžko se ale tomu dá bez přispění tvrdých restrikčních opatření garantovanými státem zamezit....
Více

Ve vědecké komunitě tak vzniká obdobná situace, jako i v minulosti s pirátským kopírováním písní a filmů. Řešením v budoucnu nebude tvrdá restrikce, ale změna vydavatelské obchodní politiky.

Klíčová slova: internet, časopisy, impact factor, open source, Sci-Hub, pirátství

Skrýt

tlacitka tlacitko ON-LINE TUTORIÁLY V UŽIVATELSKÉ PODPOŘE KNIHOVNICKO-INFORMAČNÍCH SLUŽEB VE ZDRAVOTNICKÝCH KNIHOVNÁCH ČR
Eva Lesenková, Klára Mašková
  cz

ANOTACE:
Tutoriály umožňují uživateli rychlý a efektivní návod pro orientaci ve zvoleném tématu a získání velkého množství dovedností a zkušeností během krátké doby a bez učitele. Cílem příspěvku je upozornit na různé formy a témata, kterým se online tutoriály v českých zdravotnických knihovnách věnují a představit jejich přehled. Tento příspěvek vychází z bakalářské práce, která byla obhájena v lednu 2018 na ÚISK FF UK pod názvem “Analýza tutoriálů pro vyhledávání v informačních zdrojích českých zdravotnických knihoven”, jejíž součástí byla analýza četnosti využívání jednotlivých forem tutoriálů [3]. Analýza ukázala, že nejčastěji jsou používány screenshoty, slidecasty a videa....
Více

Z hlediska obsahu byly tyto tutoriály rozděleny do pěti tematických skupin, v kterých dominovalo zpracovávání elektronických informačních zdrojů a vyhledávání. Vlastní tutoriály vytvářelo a na webových stránkách prezentovalo pouze devět zdravotnických knihoven (z celkového počtu 124) a dalších pět knihoven odkazovalo na tutoriály z externích zdrojů. Rozmanitost knihovnicko-informačních služeb knihoven může vést k jejich nepřehlednosti a znesnadnit tak uživatelům jejich využívání. Tutoriály mohou nejen pomoci uživateli v orientaci a knihovnám v propagaci různých typů služeb, ale plní především funkci vzdělávací. Jejich tvorba se s novými technologiemi stává čím dál tím jednodušší, je však důležité správně zvolit jejich formu. Každá z forem má své klady a zápory, každá je vhodná k jinému účelu. Sami uživatelé pak mohou mít různé preference ve způsobech učení, tudíž je možné využít více forem tutoriálů k jednomu tématu. Národní lékařská knihovna od roku 2010 ve spolupráci s UK provozuje e-learningové kurzy pro neformální vzdělávání lékařských knihovníků. Od roku 2018 se tyto kurzy, na které si již uživatelé zvykli ve formě využívající multimediální prvky, rozšíří o další novinku: on-line tutoriály.

Klíčová slova: zdravotnické knihovny, instrukce v knihovnách, vzdělávání uživatelů, tutoriály

Skrýt

tlacitka tlacitko DOSTUPNOST MEDICÍNSKÝCH ELEKTRONICKÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Lenka Maixnerová
  cz

ANOTACE:
V roce 2017 byl zahájen projekt CzechElib, jehož cílem je zlepšit přístup k elektronickým informačním zdrojům (EIZ) v ČR. V rámci organizační struktury Národní technické knihovny vzniklo národní centrum CzechElib. Centrum zajišťuje výběr EIZ, kterým bude poskytnuta centrální finanční podpora, provádí výběrová řízení na dodavatele EIZ, sjednává licenční smlouvy a vlastní nákup. Členy projektu jsou vysoké školy, výzkumné ústavy, knihovny a nemocnice. Jedním z členů je i Národní lékařská knihovna, která zajišťuje přístup k EIZ pro obor lékařství a zdravotnictví. Z dalších institucí, zajišťujících přístup k medicínským EIZ to jsou: 9 nemocnic, 11 výzkumných ústavů a 13 univerzit....
Více

Centrální finanční podporu mohou získat pouze instituce, které byly schváleny jako výzkumné organizace na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Centrum zajišťuje pouze EIZ, o které mají zájem minimálně 3 instituce. Prostřednictvím CzechElibu bylo pro rok 2018 zajištěno přibližně 13 všeobecných EIZ (včetně 2 citačních) a 17 EIZ zaměřených na lékařské vědy. Všechny zdroje jsou zahraniční. Přístup k EIZ je vždy ošetřen licenčními smlouvami, některé zdroje mohou využívat pouze zaměstnanci instituce, akademická obec, studenti nebo všichni registrovaní uživatelé, vždy by měla být možnost tzv. walk-in users na místě samém. Možnost vzdáleného přístupu do medicínských EIZ pro širokou veřejnost zajišťují zejména odborné knihovny (Národní lékařská knihovna, Národní technická knihovna, Knihovna Akademie věd ČR), u některých i Univerzita Karlova. Na vzorku 50 časopiseckých titulů s nejvyšším impact factorem pro obor lékařské vědy byla ověřena jejich dostupnost v ČR. Obdobně byla ověřena dostupnost základních časopisů pro obory: všeobecné lékařství, pediatrie a diabetologie. Dostupnost byla ověřována v CzechElibu, v portálu Medvik, v EZB (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) a ve VPK (Virtuální polytechnická knihovna).

Klíčová slova: elektronické informační zdroje, lékařství, knihovny, CzechElib, přístup k informacím, Česká republika

Skrýt

tlacitka tlacitko DEFINICE SOUKROMÍ PACIENTA V ELEKTRONICKÝCH ZDRAVOTNÍCH ZÁZNAMECH
Marek Mateják, Libor Seidl, Michal Potůček
  cz

ANOTACE:
Elektronizace zdravotnictví je trend, který se už nedá zastavit. Výhody automatického zpracování a poskytování zdravotních záznamů často zastiňuje fakt, že se jedná i o údaje osobní a citlivé. Tedy jejich zpracování a sdílení by mělo být řízeno zabezpečeně, a to výhradně akceptováním všech souhlasů od pacienta = vlastníka těchto zdravotních dat. V neposlední řadě by pro každou podezřelou operaci nad účtem pacienta nebo s jeho osobními a citlivými údaji mělo být vždy možné zjistit čas a identitu přistupujícího živatele....
Více

Klíčová slova: pacientský souhlas, citlivé osobní zdravotní údaje, sdílení zdravotních záznamů, elektronické zdravotní záznamy

Skrýt

tlacitka tlacitko KOMERČNÍ CLOUD, ALTERNATIVA NEBO BUDOUCNOST?
Jiří Navrátil, Pavel Pečiva
  cz

ANOTACE:
Ve zdravotnictví, stejně jako v jiných oborech, se výpočetní technika a internet staly jejich integrální součástí. Počet aplikací, které používají VT, dramaticky narůstá. IS v nemocnicích jsou dnes velice komplexní systémy, které mají své koncové body na každém pracovišti. Umožňují dokonalou evidenci událostí, výměnu a sdílení dat i jejich archivaci pro budoucí potřeby. V nemocnicích výrazně roste i počet instalovaných diagnostických přístrojů, které poskytují informace v obrazové formě....
Více

Data, která představují jeden snímek, jsou dnes několikanásobně větší než v minulosti. Roste i počet vyšetření. Co se dnes jeví jako akutní problém, je nárůst objemu a uchovávání dat. Bude výpočetní technika instalovaná v nemocnicích postačovat na pokrytí stále narůstajících potřeb? Jednou z aktuálních otázek budoucnosti jistě bude, jak zajistit udržitelnost a rozvoj těchto systémů. Nebude jedním z řešení použití externích služeb, např. komerčních cloudů, které nabízejí nejen dostatečné kapacity pro zpracování, ale i uložení dat?

Klíčová slova: CESNET, GEANT, Internet, cloud, IaaS, PaaS, SaaS

Skrýt

tlacitka tlacitko OD INFORMACÍ KE ZNALOSTEM: MEDICÍNSKÉ INFORMACE V DATABÁZÍCH I V ROZHODOVACÍCH SYSTÉMECH
Alexandra Polášková, Tatjana Dostálová, Lubomír Štěpánek, Pavel Kříž, Jitka Feberová, Richard Papík
  cz

ANOTACE:
Informace, resp. vědecké informace v informačních systémech se přesouvají do systémů vyšší kategorie, např. znalostních a rozhodovacích. Velmi dobře znázorňuje tuto záležitost tzv. 4S Haynesova pyramida. Kategorizace a efektivita přístupu k medicínským informacím. Případová oblast: stomatologie a systémy podpory klinického rozhodování....
Více

Klíčová slova: vědecké lékařské informace, vědecké informace, databáze, rozhodovací systémy, evidence-based medicine

Skrýt

tlacitka tlacitko MKN-10 – AKTUALIZACE 2018 A STRUKTUROVANÝ OBSAH KLASIFIKACE
Petra Przeczková, Dalibor Slovák, Miroslav Zvolský
  cz

ANOTACE:
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, dále jen MKN, (v originále International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems) je publikace spravovaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO), která kodifikuje systém označování a klasifikace lidských onemocnění, poruch, zdravotních problémů a dalších příznaků, situací či okolností....
Více

Původně vznikla publikace v roce 1893 jako Klasifikace příčin úmrtí a jejím cílem bylo umožnit mezinárodní srovnání záznamů o úmrtích. WHO převzala odpovědnost za klasifikaci roku 1948 a počínaje šestou revizí klasifikace, o níž jednala v roce 1949 konference v Paříži, započala přeměna klasifikace v univerzální seznam diagnóz. Klasifikace se postupně stala všestrannou pomůckou např. pro řízení zdravotní politiky nebo při vykazování péče zdravotním pojišťovnám a obdobným platebním systémům. 43. plenární zasedání Světového zdravotnického shromáždění WHO se usneslo přijmout MKN ve znění desáté decenální revize s novým názvem „Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů“ (MKN-10) s účinností od 1. 1. 1993. V České republice probíhaly přípravy na použití MKN-10 ve spolupráci s řadou odborníků, včetně zástupců českých odborných společností, a klasifikace nabyla platnosti od roku 1994. V roce 2004 vydala WHO druhé aktualizované vydání MKN-10, na jehož základě vznikla druhá aktualizovaná verze českého vydání MKN-10, v roce 2016 pak vydala zatím poslední vydání, ze kterého vychází i aktualizovaná verze překladu MKN-10 pro rok 2018.

Klíčová slova:  

Skrýt

tlacitka tlacitko K PROBLEMATICE NÁKLADOVÉ EKVITY FUNKCIONALIT: JE E-HEALTH OPRAVDU V NEVÝHODĚ?
Miroslav Přádka
  cz

ANOTACE:
K evergreenům kritiky funkcionalit e-Health patří i jejich domnělé vyšší provozní náklady. Z pohledu způsobů úhrady provozních nákladů e-Health a non-e-Health funkcionalit je pak výrazným argumentem ekvita příslušných úhrad, a to zvláště v případě účasti veřejných finančních prostředků. Příspěvek se zabývá možnostmi posouzení nákladové ekvity u vybraných funkcionalit e-Health....
Více

Klíčová slova: e-Health, implementace, ekvita úhrad

Skrýt

tlacitka tlacitko VYUŽITELNOST A VÝZNAM DAT EXTERNÍHO HODNOCENÍ KVALITY: NÁKLADY PROCESU ŘÍZENÍ KVALITY A SOUVISEJÍCÍ DOPADY DO NÁKLADŮ NÁSLEDNĚ INDIKOVANÉ LÉČBY – REFLEXE LET 2015–2017
Miroslav Přádka, Jana Benčíková, Ludmila Hermannová
  cz

ANOTACE:
K nástrojům standardizace procesů lze použít také periodické externí hodnocení kvality, které je zdrojem dat jak o jednotlivých účastnících hodnotícího procesu, tak i zdrojem průřezových informací o hodnoceném procesu u všech účastníků hodnocení. Příspěvek se zabývá možnostmi využití získaných dat z procesu externího hodnocení kvality stanovení nádorových markerů karcinomů prsu bioptickou laboratoří za uplynulé období let 2015–2017....
Více

Klíčová slova: external quality assessment, karcinom prsu, marker

Skrýt

tlacitka tlacitko NOVÝ WEBOVÝ PORTÁL A WEBOVÉ SLUŽBY PRO PREZENTACI MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ (MKN)
Michal Reimer, Anna Schlenker, Martin Komenda, Miroslav Zvolský
  cz

ANOTACE:
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN) je publikace založená na kodifikaci a klasifikaci onemocnění, poruch, příznaků či zranění, které jsou strukturovaně hierarchicky zařazené do jednotlivých kapitol a podkapitol v závislosti na typu onemocnění a je jim přiřazeno kódové označení usnadňující identifikaci pojmu ve struktuře....
Více

MKN spravuje Světová zdravotnická organizace, která zajišťuje vydávání nových verzí obsahujících opravy, vylepšení a doplnění tohoto klasifikátoru. MKN v současné 10. revizi slouží jako mezinárodní standard pro zaznamenávání (kódování) diagnóz. S přicházející 11. revizí, jejímž hlavním přínosem je rozšíření množství obsažených informací o jednotlivých pojmech například o detailnější popis onemocnění, stupnici závažnosti, popis symptomů či navrhované léčebné postupy se násobně zvyšuje potenciál této klasifikace jako informačního zdroje a nástroje pro práci se zdravotnickými daty. Cílem naší práce je vytvoření nového webového portálu, který bude sloužit jako nástroj pro prezentaci informací obsažených v MKN a vlastní kódování. Tento portál by měl být schopen po přijetí vstupních dat, ať už ve formě vyhledávaného názvu, kódu či názvu kapitol, klasifikaci prohledat a zobrazit veškeré nalezené výsledky – záleží pak jen na uživateli, do jaké míry specifikuje své vyhledávání. S touto specifikací by měla být uživateli nápomocná intuitivní realtimová nápověda, která při vyhledávání doporučí pravděpodobný hledaný výraz. Cílem je získání co největšího množství informací k danému pojmu, které by zároveň díky struktuře a kódovému označením bylo možné jednoznačně zařadit a velmi snadno a intuitivně i zpětně získat dané informace při znalosti pouze tohoto kódu, což by velmi usnadnilo kódování klinických dat, s čímž se setkáváme například při vykazování zdravotní péče, vedení zdravotnických statistik, či uchovávání zdravotnických záznamů a dat.

Klíčová slova: Mezinárodní klasifikace nemocí, zdravotnické klasifikátory

Skrýt

tlacitka tlacitko KLASIFIKACE HOSPITALIZAČNÍCH PROCEDUR = PŘESNÁ IDENTIFIKACE POSKYTNUTÉ PÉČE
Irena Rubešová, Jitka Vašková, Pavlína Vyhnanovská, Miroslav Zvolský
  cz

ANOTACE:
Klasifikační systémy zdravotních intervencí (výkonů, resp. procedur – všechny tyto termíny jsou zaměnitelné) prošly v posledních deseti letech velmi radikální proměnou. Zkušenosti se systémy první generace (vzniklými před rokem 2000) vedly k formulování principů, na jejichž základě byly vytvořeny klasifikace druhé generace (viz obr. 1). Ukázalo se, že je velmi důležité tyto principy předem dobře promyslet, přesně formulovat a následně důsledně uplatňovat. Výsledným klasifikacím výkonů velmi prospělo, že přijaly řadu principů, které jsou známé a používané v nezdravotnických taxonomických soustavách....
Více

Klíčová slova:  

Skrýt

tlacitka tlacitko UŽITÍ REFERENČNÍCH MODELŮ VE ZDRAVOTNICKÉ INFORMATICE
Libor Seidl, Michal Potůček
  cz

ANOTACE:
Součástí návrhu informačních systémů je vedle analýzy klinické domény i konstrukce aplikačního datového modelu. Přehledový článek nabízí popis dostupných referenčních modelů EN 13606 a HL7 RIM, jejich rozsah, základní vlastnosti i způsoby užití. Záměrem je sjednocení konceptuálního myšlení, usnadnění modelování klinické domény a v určitých případech snad realizace aplikačního modelu na základě některého z referenčních modelů....
Více

Taková aplikace je vždy snáze integrovatelná a propojitelná s ekosystémem zdravotnictví pomocí standardizovaných datových protokolů, které na referenční modely spoléhají. Článek se zamýšlí nad úskalími při použití modelů HL7 FHIR a DASTA jakožto referenčními modely pro aplikační modely. Ve výsledcích je popsána zkušenost s adaptací HL7 FHIR DSTU 1.0.2 jako aplikačním modelem.

Klíčová slova: zdravotnictví, interoperabilita, datový model, referenční model, aplikační datový model, EN 13606, HL7, HL7 RIM, HL7 FHIR, DASTA

Skrýt

tlacitka tlacitko JAK PROBĚHLY PRVNÍ MĚSÍCE ZAVÁDĚNÍ E-RECEPTU
Štěpán Svačina
  cz

ANOTACE:
Pro další rozvoj Českého zdravotnictví je klíčový rozvoj e-Health. Dojde k zvýšení efektivity a k zvýšení bezpečnosti zdravotnictví. E-recept se tak poměrně neočekávaně stal prvním krokem tímto směrem. Přes mnoho problémů první měsíce využívání e-receptu ukázaly, že je to cesta správná.
Více

Klíčová slova: e-Health, e-recept, bezpečí ve zdravotnictví, kvalita ve zdravotnictví

Skrýt

tlacitka tlacitko WEBOVÁ APLIKACE POSKYTUJÍCÍ PODPORU SPRÁVNÉHO VÝBĚRU A REALIZACE STATISTICKÉ METODY
Lubomír Štěpánek, Čestmír Štuka, Martin Vejražka
  cz

ANOTACE:
Každý badatel čas od času čelí problému správného výběru statistické metody, která by měla být aplikována, aby vhodně analyzovala jeho data. Naší snahou je zjednodušit tento proces ve smyslu vytvoření webové aplikace, která nabízí pomocnou ruku výzkumníkovi, který řeší statistickou analýzu ve své práci. Aplikace je vytvořena pomocí jazyka R a jednoho z jeho balíčků, Shiny, a je volně dostupná online. R je otevřený programovací jazyk a prostředí věnované zejména statistickým výpočtům a následným grafickým náhledům....
Více

Aplikace je dostupná na R-serveru 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy na http://shiny.statest.cz:3838/statisticke_nastroje/ a je založena na vývojovém diagramu navigujícím k aplikovatelné statistické metodě. Integrovaný vývojový diagram umožňuje výzkumníkovi vybrat nejvhodnější statistickou metodu ve smyslu průchodu diagramem krok po kroku tak, jak výzkumník dělá rozhodnutí odpovídáním na kladené otázky. Po určení nejvhodnější metody je přímým odkazem přesměrován na záložku aplikace, která nabízí provedení dané metody nad daty, která badatel do aplikace nahrál. Poskytnutí uživatelsky přátelské aplikace a vývojového diagramu mapujícího rozhodovací proces potenciálních statistických metod a vybírající tu nejvhodnější považujeme za cestu, jak tento proces zjednodušit. Přímé spojení – pomocí odkazu – mezi návrhem metody a záložkou s její realizací může zlepšit uživatelský komfort.

Klíčová slova: statistické výpočty, jazyk R, Shiny, webová aplikace, biostatistika, statistická podpora, statistické rozhodování, vývojový diagram

Skrýt

vydal Creative Connections s. r. o.,
Krasnojarská 14, 100 00 Praha 10

ve spolupráci s Ing. Zeithamlová Milena – Agentura Action M
actionm@action-m.com
http://www.action-m.com

ISBN 978-80-86742-46-5
ISBN 978-80-906752-0-9
ISSN 1803-8115

zpracoval kolektiv autorů

grafická úprava, sazba, web:
Bc. Veronika Sýkorová, DiS;
Klára Ulčová, DiS;
Martin Brož, DiS;

bez jazykové a redakční úpravy